Jak se slaví Vánoce ve světě

Jiný kraj jiný mrav, říká se a totéž platí i o oslavách Vánoc. Takřka všude ve světě platí Vánoce za největší svátky v roce, ale slaví se v různé dny, a různým způsobem. Podívejme se tedy do světa, do míst, která jsou pro nás středoevropany více či méně exotická a vzdálená, abychom se dozvěděli, jak slaví Vánoce Australané, Finové anebo třeba obyvatelé Grónska či Keni.

Vánoce ve Finsku

Ve Finsku roznáší dárky veliký Ukko, jemuž pomáhají pidimužíci s pláštěnkami lemovanými kožešinkou. Ukko má vous dlouhý až do pasu a půlmetrovou červenou čepici s rolničkou na samém konci. Ukkovi pomocníci také sesbírají zlobivé děti a ty pak odnesou do svého ledového království. Finsko slaví Vánoce jako velikánkou slavnost vánočního stromku. Ve všech prostorách i na veřejných místech je vánočním stromečkům vždy vyhrazeno to nejčestnější místo. Dospělí společně s dětmi pod stromečkem tancují a společně se radují z dárků. Veškeré vánoční dění se zde soustřeďuje okolo vánočního stromku. Jejich vánoční stromečky jsou celé bílé, neboť na barevné ozdoby si Finové nepotrpí. Finsko je domovem Santa Clause, který pravidelně každé Vánoce odtud vyjíždí do světa obdarovávat děti dárečky. Santa žije za polárním kruhem, snad prý v malém městečku někde poblíž Rovaniemi.

Vánoce v Itálii

Vánoce v Itálii, to je jeden velký rodinný svátek. Ulicemi měst a městeček znějí vánoční koledy. Štědrý večer Italové slaví jako předvečer narození Páně pouhou schůzkou s přáteli. Italské děti dostávají své vánoční dárky na 1. svátek vánoční. Otevřou si je ráno po probuzení. Téměř vždy pod stromečkem najdou také malé jesličky. Ve vlasti narození Františka z Assisi se betlémy dědí v rodinách po několik pokolení. V Itálii se na Vánoce cukroví nepeče. Takže ve srovnání s našimi svátky nám ty jejich mohou připadat poněkud obdyté. Italové však stejně jako my chodí na půlnoční mši do kostela. Stromeček se stal v Itálii symbolem Vánoc teprve nedávno, a to až v 19. století. Masové rozšíření vánočního stromečku po Itálii je připisováno ministerskému předsedovi Benito Mussolinimu, který si tento zvyk oblíbil při svých cestách po Německu. Možná pro vás bude překvapením, a velkým, že v Itálii neroznáší dárky Ježíšek, ani žádná jiná mužská postava, ale je to žena, žena nevalné krásy, ale velmi dobrého srdce a se zlatou povahou, která má nesmírné pochopení pro lidské slabosti. Její jméno je Befana a nerada spěchá, což má za následek, že za dětmi na Sicílii dorazí s dárky až 7. ledna k ránu.

Vánoce v Grónsku

V Grónsku bydlí děda mráz a děti z celého světa mu sem píší dopisy, ve kterých prosí o nejrůznější dárky. Děda mráz žije v podzemní jeskyni v místě věčného chladu.

Vánoce v Bulharsku

V pravoslavném Bulharsku se slaví vánoční svátky až 6. ledna, což znamená, že milovníci Vánoc si mohou nadělovat dárky rovnou 2x, a to 24. prosince a pak znovu 6. ledna. I v bulharských domácnostech je symbolem Vánoc vánoční stromeček, pod který dává dětem dárky děda Koleda. V Bulharsku je tradičním vánočním jídlem čočka, fazole, rýže a zelí s vepřovým masem. Místo u nás známých vánoček se připravují v Bulharsku kroužky ze sladkého kynutého těsta.

Vánoce ve Francii

Pére Noél je francouzskou obdobou Ježíška a Santa Clause. Je to vlastně takový dobrý duch Vánoc, který přináší dětem dárky a ukládá jim je ke krbu anebo ke kamnům. Na 1. svátek vánoční je zvykem zvát ke svátečnímu stolu sirotky, vězně, bezdomovce anebo chudé lidi. Slavnostní vánoční tabule, to je stůl plný nejrůznějších lahůdek, jako jsou například ústřice, šneci, žabí stehýnka, drahé exotické ovoce a také krocan nadívaný kaštanovou nádivkou. Ve Francii je významným dnem i svátek tří králů. Je to velký svátek dětí, kterým maminky pečou dorty zdobené papírovou figurkou. Králem hry se stává ten, kdo najde další tentokrát zapečenou figurku krále.

Vánoce v Rusku

V Rusku je Štědrý den obyčejným pracovním dnem. Stejně, jako v Bulharsku, tak i v Rusku se slaví pravoslavné Vánoce, které připadají vždy až na 6. a 7. ledna. Stejně, jako tomu bývalo i u nás, tak i v Rusku byly dříve Vánoce spojovány s opravdu velkým množstvím nejrůznějších lidových zvyků. Tyto zvyky však začaly upadat v zapomnění po zákazu Vánoc v roce 1918. Většina Rusů nyní slaví své Vánoce vlastně až na Nový rok, kdy zpívají a veselí se okolo Jolky, což je takový větší vánoční stromek, nazdobený podobně, jako ten u nás. Děda Mráz v ten den přijíždí na svých saních, aby rozdal všem dárečky. Za dětmi přijíždí na saních tažených osmi soby až z daleké Čukotky. S ním společně přijíždí i jeho doprovod – Sněhurka v krásném kožíšku ušitém z hranostajích kůží.

Vánoce v Keni

Vzhledem k tomu, že v této zemi žije jen asi 12 % křesťanů, Vánoce jsou zde spíše svátkem pro turisty. Vánoce se zde slaví v hotelích, a to po německo-britském způsobu. Místní muslimové spíše jen přihlížejí, oslav se neúčastní. Mnohem bouřlivěji se zde pak slaví Silvestr a příchod nového roku. To si i řada domorodců dopřeje něco ostřejšího.

Vánoce v Brazílii

Možná si posteskneme, že bychom taky rádi slavili své Vánoce na prosluněných plážích, podobně, jako je tomu v Brazílii. Ovšem navzdory zcela odlišnému počasí, jsou i zde Vánoce velmi očekávanými důležitými svátky. Pravidelně se zde sice musí místní obyvatelé rozloučit se sněhem a rostlým vánočním stromkem, ten si totiž mohou dovolit jen ti nejbohatší. A sníh? Ten tu nikdy nepadá. O Brazilcích je známo, že mívají velmi početné rodiny, jsou velkorysí a také rádi utrácejí. Štědrovečerní večeře je u nich spojena s konzumací pečeného krocana, mořských ryb, sladkých zákusů a ovoce. Kdysi dávno do Brazílie vnesli otroci z Nigérie a Beninu své vyznání candomblé. A tak se stalo, že víra černých otroků prorostla náboženstvím katolíků a v daleké Brazílii se nyní radují nejen nad narozením Ježíška bílého syna, ale i z boha plodnosti a sklizně Oxalá, který má černou tvář a jehož doprovází bohyně moře Lemanjá.

Vánoce v Austrálii

Na závěr našich výprav za vánočními svátky do celého světa se podíváme ještě k protinožcům. V Austrálii se slaví Vánoce velmi podobně, jako je tomu ve velké Británii. V Austrálii však období Vánoc znamená období koupání a letních prázdnin pro místní děti, neboť touto dobou zde vrcholí léto. Celé rodiny vyjíždějí společně na pobřeží oceánu a užívají si vodních hrátek. I zdejší vánoční stromečky jsou nejčastěji umělé, ale občas i ty živé, ovšem vysazené v květináčích. Piknik pod širým nebem s barevnými balonky nad hlavami, tak nějak by se dala popsat australská vánoční hostina. K jídlu se podávají studené obložené mísy a ovocné nebo zeleninové saláty. To vše se zapíjí australským pivem a vínem. Nechybí ani přeslazené dortíky a také meloun. Pro ty, kdo si připomínají na Štědrý večer historii své země, jako bývalé britské kolonie, je zde pro připomínku teplý švestkový nákyp s rozinkami a ořechy polévanými vaječným koňakem.

Další články o vánočních oslavách v zahraničí najdete zde:


Back to top button