Příběhy vánočních ozdob

Je nabíledni, že ještě v 19. století se v českých zemích čas Vánoc prožíval v jiném rytmu, než je to běžné dnes. K Vánocům neodmyslitelně patřil již předvánoční čas adventu a vánoční svátky byly prodlouženy až do prvních dní roku následujícího, případně až ke svátku Tří králů. Až teprve tehdy končil tajuplný a všemi očekávaný vánoční čas.

Mikuláš, čert a anděl

Patrně nejvýznamnějším svátkem předvánočního času zůstal svátek sv. Mikuláše. Masky Mikuláše, anděla a čerta, všem dobře známé, si dnes už nevyrábíme sami, můžeme si je zapůjčit klidně i v půjčovnách kostýmů. Méně známé jsou však jejich dárky, které Mikuláš, čert a anděl při svých pochůzkách rozdávali. K těm nejstarším patří hlavně pečivo, jež dětem rozdával dobrodějný biskup.

Vizovické pečivo

Nejvydařenější pečivo, které se zachovalo, je známé pečivo vizovické, pocházející z Valašska. Díky své mimořádnosti odborníci toto pečivo řadí mezi projevy lidového umění. Z hladké mouky a vody hospodyňky rozmíchaly a následně uhnětly pevné těsto, ze kterého pak tvořily drobné výtvory. Ty byly velmi půvabné a navíc měly pradávný symbolický význam. Nikdy nechyběli ptáčci mající vějířovitá křidélka, schematické postavičky Adama a Evy, jelínkové s nastříhaným parožím a spousta dalších zvířecích motivů a také květinových námětů. Ve výsledku do zlatova upečené lesknoucí se drobnosti připomínaly spíše drobnou dřevořezbu a ne kulinářskou tvorbu.

Figurky ze sušeného ovoce

V Čechách se ojediněle zachovaly i zmínky o jiných mikulášských ozdobách. Nejčastěji to bývaly dárky vytvořené z čerstvého nebo sušeného ovoce, na které se používala malá červená jablíčka, křížaly, kandované ovoce, sušené švestky a cukrovinky, ty se napichovaly na třísky a zeleň například do tvaru postaviček. Ty se prodávaly na mikulášských trzích, kde je rodiče kupovali pro své děti. Svou sestavou připomínaly mikulášské dárky obraz slunce a hvězd zapojených do magického vlivu přírodních sil a z nich proudících pozitivních záležitostí jako jsou zdraví, síla, plodnost a pohoda.

Čertíci ze švestek

Za sušených plodů se však tvořili i čerti – jako opak požehnání. Na špejle se napichovaly scvrklé sušené švestky, spojovaly se do tvaru čertovy postavy a přilepoval se jim červený jazyk a řetízek z papíru. Tento čertík sloužil obvykle jako dárek pro zlobivé kluky, a to ještě koncem 19. století.

Pečené vrkoče

Východní Čechy se proslavily i poněkud složitějšími pečenými ozdobami. Základem byl podklad upečený z těsta spletený do copu. Copy se nazývaly podle něho vrkoče. Pletenec se spojil do kruhu a nechal upéct. Míval průměr okolo 25 cm a do něj se pak napíchaly špejle. Na špejle se navlékaly opět sušené švestky. Špejle se zapíchly do jablka a z něj šikmo vzhůru směřovaly ozdobené hůlky s přivěšenými pamlsky. Mnohé pečené konstrukce podobné vrkočům se v tomto kraji používaly i jako ozdoba štědrovečerní tabule, které představovaly tradici předcházející vánočním stromečkům.

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom stránky zobrazili co nejlépe. Používáním těchto webových stránek s jejich používáním souhlasíte. Další informace

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close